Domů :: Přihlásit
Seznam alb :: Nejnovější obrázky :: Poslední komentáře :: Nejprohlíženější :: Nejlépe hodnocené :: Oblíbené :: Vyhledávání


Nejlépe hodnocené - Slavnostní odhalení 28.10.2009 – studánka
523.jpg

(13 hlas(ů))
450.jpg
Jan Šimsa (1929) se narodil v Praze. Jeho otec Jaroslav pracoval pro Masaryka na Pražském hradě jako jeho osobní archivář. Každý den dělal pro Masaryka rešerši z několika světových novin. Byl rovněž aktivní jako sekretář křesťanského sdružení YMCA. Za nacistické okupace byl vězněn a zemřel v koncentračním táboře v Dachau.
Jan Šimsa, emeritní evangelický farář, se angažoval v disentu. Byl jeden z prvních signatářů Charty 77, vězněn. Po revoluci pracoval pro brněnské Občanské forum.
(Foto: Lubomír Stehlík Brněnský deník Rovnost)

(13 hlas(ů))
555.jpg
Na závěr zazněla ukázka z lukovanské Junácké kroniky z roku 1937 skautského vůdce Jaroslava Haráka, která se dochovala díky péči jeho dcery Lenky Bechné. Kroniku přepsali bývalý skauti manželé Hargašovi. Ukázku přečetla vůdkyně skautského střediska v Neslovicích Lenka Mecerodová.
(12 hlas(ů))
096.jpg
Na slavnostní odhalení jsme díky výborné spolupráci s grafikem Michalem Eliášem stačili vydat také pohlenice. Na fotografii si pohlednici prohlíží Markéte Kejtová, jejíž manžel (mimo jiné spoluzakadatel Vlastivědného spolku) byl velkým znalcem zastávecké historie.
(12 hlas(ů))
700.jpg
Natáčení rozhovoru s generálním konzulem Davidam Beamem pro zpravodajství mikroregionu Kahan.
(11 hlas(ů))
534.jpg
Jan Šimsa je držitelem jednoho z nejvyšších státních vyznamenání: Říd T. G. Masaryka, který mu byl propůjčen v roce 1991 za svoji čiinost v době komunistické totality. (Foto: Lubomír Stehlík Brněnský deník Rovnost)
(11 hlas(ů))
108.jpg
Slavnostní odhalení zahájil Martin Horký přivítáním hostů a podekováním všem, kteří na rekonstrukci přispěli.
(11 hlas(ů))
590.jpg
Vpravo autorka plastik prezidentů studentka Akademie výtvarných umění v Praze Irena Armutidisová ml.
(10 hlas(ů))
446.jpg
Nápis ČSR na studánce vznikl až při rekonstrukci v roce 2009. Levý horní kámen byl v 70. letech uražen zřejmě při kácení mohutných smrků v bezprostředním okolí studánky. Na vzpomínku zakladatelů Československa jsme se rozhodli na studánku vysekat nápis označující prvorepublikové Českolovensko. Nicméně prokázalo se z pozůstatků barviva na nápisu RBS (Rosická báňská společnost), že nápis byl pozlacený. To nám potvrdilo i několik pamětníků. Kamenické práce na studánce provedl Jiří Marek ze společnosti Marstone-CZ.
(10 hlas(ů))
47 obrázků na 6 stránkách 5