Masarykova studánka – studánka republikyRekonstrukce studánky z let 1928–1929 a její slavnostní odhalení 28. října 2009, kterého se zúčastnil syn Masarykova osobníhho archiváře Jan Šimsa a generální konzul USA David Beam.
Slavnostní odhalení zrekonstruované studánky za přítomnosti syna Masarykova osobního archiváře emeritního faráře Jana Šimsi a generálního konzula USA Davida Beama.
Oslava státního svátku v Zastávce začala už ráno v prostorách Gymnázia T. G. Masaryka slavnostními projevy ředitele školy PhDr. Petra Kroutila a historika Ladislava Nováka, které doprovodil gymnazijní sbor. (Foto: Světlana Smejkalová a Eva Kokešová)
Vlastivědný spolek pojal záměr zrekonstruovat Masarykovu studánku. Cílem projektu je upravit studánku do podoby z první republiky, tj. provést zevnější úpravu kamenného obložení, upravit okolí studánky a především pak osadit místa novými reliéfy T. G. Masaryka a T. W. Wilsona. Vlastivědný spolek se tímto obrací na vážené návštěvníky studánky s žádostí, aby pomohli odhalit některá historická tajemství, která studánka skrývá.
Průtrž mračen v polovině července 2009 způsobila nebývale velký průtok v potůčku, který protéká kolem Masarykovy studánky. Proud byl tak silný, že vyhloubil koryto asi do hloubky 40–60 cm a rošířil jej až na metr. Rozšíření koryta se pak velmi hodil při následných terénních úpravách před stavbou studánky.
10 obrázků, poslední přidán Březen 13, 2010
7 album na 1 stránce(kách)
Náhodné obrázky - Projekty Vlastivědného spolku
Masarykova studánka zřejmě v 80. letech jak ji zachytil František Čech.
Vzácné hosty uvítal ředitel školy PhDr. Petr Kroutil.
Martin a Josef Horkovi.
Studánka v zapomněníMasaryk v roce 1928, kdy byla studánka upravena, navšívil Zastávku. Na základě několika faktů lze spekulovat, že Masaryk toto místo dokonce osobně navštívil. Podle řady pamětníků se u studánky později zastavoval president Beneš. Jeho plaketa po r. 1949 na několik let vystřídala nacisty zničenou plaketu Wilsona. Beneš však v 50. letech ze studánky "zmizel".
Ředitel Gymnázia T. G. Masaryka PhDr. Petr Kroutil vzpomněl rovněž historii bourání a obnovování pomníku před školní budovou, kde za první republiky stál T. G. Masaryk, později Julius Fučík.1 Komentář(ů)
Stejně jako odpoledne u studánky, recitovala Angelika Babajanová báseň Josefa Hory „Zem, z níž jsme vyšli“.
Nejnovější obrázky - Projekty Vlastivědného spolku