Masarykova studánka – studánka republikyRekonstrukce studánky z let 1928–1929 a její slavnostní odhalení 28. října 2009, kterého se zúčastnil syn Masarykova osobníhho archiváře Jan Šimsa a generální konzul USA David Beam.
Slavnostní odhalení zrekonstruované studánky za přítomnosti syna Masarykova osobního archiváře emeritního faráře Jana Šimsi a generálního konzula USA Davida Beama.
Oslava státního svátku v Zastávce začala už ráno v prostorách Gymnázia T. G. Masaryka slavnostními projevy ředitele školy PhDr. Petra Kroutila a historika Ladislava Nováka, které doprovodil gymnazijní sbor. (Foto: Světlana Smejkalová a Eva Kokešová)
Vlastivědný spolek pojal záměr zrekonstruovat Masarykovu studánku. Cílem projektu je upravit studánku do podoby z první republiky, tj. provést zevnější úpravu kamenného obložení, upravit okolí studánky a především pak osadit místa novými reliéfy T. G. Masaryka a T. W. Wilsona. Vlastivědný spolek se tímto obrací na vážené návštěvníky studánky s žádostí, aby pomohli odhalit některá historická tajemství, která studánka skrývá.
Průtrž mračen v polovině července 2009 způsobila nebývale velký průtok v potůčku, který protéká kolem Masarykovy studánky. Proud byl tak silný, že vyhloubil koryto asi do hloubky 40–60 cm a rošířil jej až na metr. Rozšíření koryta se pak velmi hodil při následných terénních úpravách před stavbou studánky.
10 files, last one added on Mar 13, 2010
7 albums on 1 page(s)
Random files - Projekty Vlastivědného spolku
Cesta ještě bez dřevěného zábradlí.
Velká otázka byla jak zpevnit přístupovou cestu a zda ji vůbec opatřovat zábradlím. Pracovali jsme s několika variantami. Možnosti omezovala zejména dost tvrdá a kamenitá zem, do které se těždo daly instalovat sloupky pro zábradlí. Nakonec zvítězila varianta položení stromu kolem cesty, do které se pak sloupky na zábradlí zavrtaly.
Studánka v černu 2000 ještě s bronzovou plaketou Masaryka z roku 1949.
Vpravo autorka plastik prezidentů studentka Akademie výtvarných umění v Praze Irena Armutidisová ml.
Ke studánce čas od času nosí lidé květiny nebo svíčky. A to i v době, kdy studánka připomínala spíše hromadu kamení než památné místo zakladatelů Českolosvenska, které se těší všeobecné úctě.
Studánka bez Masaryka, kterého asi v roce 2003 ukradl zloděj.Reliéf byl v kamenné zídce 55 let. Zloděj věděl co chce a byl si vědom toho, že za "tatíčka" dostane ve sběrně nějakou tu korunu. Ještě že bronz vykupují a štěstí, že studánka nikomu nepatří, takže to ani policie nemusela řešit. Ach jo.... Muselo mu to dát ale práci. Masaryka doslova vysekal z betonu a citelně tak poškodil pravou část studánky.