Masarykova studánka – studánka republikyRekonstrukce studánky z let 1928–1929 a její slavnostní odhalení 28. října 2009, kterého se zúčastnil syn Masarykova osobníhho archiváře Jan Šimsa a generální konzul USA David Beam.
Slavnostní odhalení zrekonstruované studánky za přítomnosti syna Masarykova osobního archiváře emeritního faráře Jana Šimsi a generálního konzula USA Davida Beama.
Oslava státního svátku v Zastávce začala už ráno v prostorách Gymnázia T. G. Masaryka slavnostními projevy ředitele školy PhDr. Petra Kroutila a historika Ladislava Nováka, které doprovodil gymnazijní sbor. (Foto: Světlana Smejkalová a Eva Kokešová)
Vlastivědný spolek pojal záměr zrekonstruovat Masarykovu studánku. Cílem projektu je upravit studánku do podoby z první republiky, tj. provést zevnější úpravu kamenného obložení, upravit okolí studánky a především pak osadit místa novými reliéfy T. G. Masaryka a T. W. Wilsona. Vlastivědný spolek se tímto obrací na vážené návštěvníky studánky s žádostí, aby pomohli odhalit některá historická tajemství, která studánka skrývá.
Průtrž mračen v polovině července 2009 způsobila nebývale velký průtok v potůčku, který protéká kolem Masarykovy studánky. Proud byl tak silný, že vyhloubil koryto asi do hloubky 40–60 cm a rošířil jej až na metr. Rozšíření koryta se pak velmi hodil při následných terénních úpravách před stavbou studánky.
10 obrázků, poslední přidán Březen 13, 2010
7 album na 1 stránce(kách)
Náhodné obrázky - Projekty Vlastivědného spolku
První průzkum stavu podmáčení studánky v červnu 2009. Pravá strana studánky byla velmi podmáčeká a jistě si všichni vzpomínají, že tato strana byla vždy blátivá. Při rekonstrukci jsme pod lavičky instalovali drenážní trubky a vlhkost odvedli do potoka.
Martin a Josef Horkovi.
Angelika Babajanová z gymnázia při přednesu básně Josefa Hory „Zem, z níž jsme vyšli“.
Doma fuj, venku huj.Pro někoho je Masarykova studánka téměř posvátné místo spojené s příjmenými chvilkami prožitými v dětství, pro někoho jiného místo, kde lze vyvážet odpad.
Aby se strom i se zábradlím neotočil, je zafixovaný na třech místech ocelovými trubkami v různých úhlech zaražených do zemi. Patky pro zábradlí jsou pak umístěny většinou v zemi vedle kmene stromu nebo v samostném stromu.
Studánka v černu 2000 ještě s bronzovou plaketou Masaryka z roku 1949.
Nejnovější obrázky - Projekty Vlastivědného spolku