Masarykova studánka – studánka republikyRekonstrukce studánky z let 1928–1929 a její slavnostní odhalení 28. října 2009, kterého se zúčastnil syn Masarykova osobníhho archiváře Jan Šimsa a generální konzul USA David Beam.
Slavnostní odhalení zrekonstruované studánky za přítomnosti syna Masarykova osobního archiváře emeritního faráře Jana Šimsi a generálního konzula USA Davida Beama.
Oslava státního svátku v Zastávce začala už ráno v prostorách Gymnázia T. G. Masaryka slavnostními projevy ředitele školy PhDr. Petra Kroutila a historika Ladislava Nováka, které doprovodil gymnazijní sbor. (Foto: Světlana Smejkalová a Eva Kokešová)
Vlastivědný spolek pojal záměr zrekonstruovat Masarykovu studánku. Cílem projektu je upravit studánku do podoby z první republiky, tj. provést zevnější úpravu kamenného obložení, upravit okolí studánky a především pak osadit místa novými reliéfy T. G. Masaryka a T. W. Wilsona. Vlastivědný spolek se tímto obrací na vážené návštěvníky studánky s žádostí, aby pomohli odhalit některá historická tajemství, která studánka skrývá.
Průtrž mračen v polovině července 2009 způsobila nebývale velký průtok v potůčku, který protéká kolem Masarykovy studánky. Proud byl tak silný, že vyhloubil koryto asi do hloubky 40–60 cm a rošířil jej až na metr. Rozšíření koryta se pak velmi hodil při následných terénních úpravách před stavbou studánky.
10 obrázků, poslední přidán Březen 13, 2010
7 album na 1 stránce(kách)
Náhodné obrázky - Projekty Vlastivědného spolku
Příchozí vítala Anička ze zastáveckého gymnázia v kyjovském kroji s ošatkou koláčů, které vyrobil pan Musil v zastávecké pekárně. Mimochodem koláče byly výborné!
Závěrečné práce na snižování terénu. Studánka má poměrně silný zdroj vody, což trochu komplikovalo práce. Betonový žlab osadil pan Jiří Marek.
Slavnostní průvod vedli členové brněnského Junáka (za českou vlajkou je vlajska skautská). Následuje Martin Horký (vedoucí projektu rekonstrukce) a dále zvácní hosté Jan Šimsa a David Beam.
Jan Šimsa (1929) se narodil v Praze. Jeho otec Jaroslav pracoval pro Masaryka na Pražském hradě jako jeho osobní archivář. Každý den dělal pro Masaryka rešerši z několika světových novin. Byl rovněž aktivní jako sekretář křesťanského sdružení YMCA. Za nacistické okupace byl vězněn a zemřel v koncentračním táboře v Dachau.
Jan Šimsa, emeritní evangelický farář, se angažoval v disentu. Byl jeden z prvních signatářů Charty 77, vězněn. Po revoluci pracoval pro brněnské Občanské forum.
(Foto: Lubomír Stehlík Brněnský deník Rovnost)
Nejnovější obrázky - Projekty Vlastivědného spolku